Agaricus brunnescens s fazolko-bramborovým salátem

Agaricus brunesscens alias portobellí mimina
Jakožto i klasický bramborový salát ke štědrovečerní večeři je dobré nechat trošku odležet (všichni víme, že nejlepší je druhý, a co teprve třetí den, když ještě zbyde), začnu i já salátem. Chtěla jsem si totiž ty Vánoce ještě připomenout, ale zároveň jsem měla neodolatelnou chuť na čerstvé fazolky! Mimojiné jsem celou véču pojala vegansky.

Nejprve dáme uvařit brambory, ale ne úplně na kaši, je fajn je kontrolovat. Mezitím nakrájíme kus pórku a odšťopkujeme lusky. Ty restujeme na trošce oleje (klidně i třeba s česnekem, teď líta chřipek, žejo), aby lehce fazolky změkly, ale zůstaly chrumkavé a jasně zelené. Když jsme s nimi spokojeni, dáme stranou. Klidně vychladnout na parapet.
Houba na druhou
Další je potřeba majonéza - v našem případě tofunéza. Tu už jsem Vám tady popisovala, ale dáme opáčko: kostku bílého tofu rozmixujete s olejem a třeba umeoctem, můžete přidat okurky, hořčici /testněte někdy medovou nebo chilli nebo s mědvědím česnekem/, bylinky, sůl/pepř. Přesné poměry nevím, jen si pěkně testujme chuťové pohárky.
Špičkou nože namřížkujete cobydup
Když to všecko je hotové, smícháme to dohromady. Fazolky, tofunézu a brambory na kostky - na to je nejlepší takové to udělátko drátěné (to kulaté), ale nožem to jde taky. Strčíme do lednice a pak už jen vezmeme hnědé žampíky, naplátkujeme, a z jedné strany nožem uděláme mřížku - nekroutí se pak. Na obyčejném oleji, nebo pokud chcete máslo doporučuji řepkový olej s máslovým aroma od Vom Fass, na prudším plameni orestujeme lehce do křupava - pokládáme nejprve mřížkou dolu. Osolíme, opepříme a já přidávám trošku právé sójové omáčky Tamari (šikovná je na to lahvička s rozprašovačem). A můžeme servírovat!
...a hle!

Mimochodem tyhlety hnědé žampionové kloboučky se jmenují agaricus brunnescenc a když se vypěstují do větší podoby - máme novou houbu: steakový žampion aka portobello. Takže pokud vám na velikost nezáleží, ty malé vyjdou většinou mnohem levněji a myslím, že i déle vydrží. Pro navnadění chuťových pohárků klikněte na fotku. Můj drahý chrochtal blahem, přidal si a druhý den velice smutně koukal, když jsem si brala zbytek do práce a na něj nezbylo. Príma na tom jídle taky je, že není náročné na nádobí: třeba je hrnec a pánev.




Žádné komentáře:

Okomentovat