Někdy člověk s přicházejícím podzimem prostě potřebuje pořádnou krémovou dávku risottové pohody, není nic jednoduššího! Sice je příprava trošku časově delší, ale pro mne příjemně zenová. A radši se dnes necháme inspirovat od Italů než v místní jídelně.
Ingredience na 2 porce: - cibule střední - máslo 100g - kulatozrnná rýže vhodná na risotto /Arborio, Carneroli, Calasparra.... - bílé suché víno /deci dvě - dýně hokkaidó nakrájenou na plátky - dvě hrstky - miso /moje oblíbené ječmenné, pro svou silnou chuť - sýr oblíbený parmezánový
Postup:
Stranou si připravíme vývar z misa, zhruba 4-5 deci, tak aby nebyl příliš slaný.
Na másle necháme změknout na kostky nakrájenou cibuli. Přihodíme kousky dýně a pánev posypeme rýží tenkou vrstvou - ta má krásnou násoskovou vlastnost. Lehce orestujeme a přilijeme víno, až se odpaří alkohol a risotto začne zase syčet, přilijeme naběračku miso vývaru a zase mícháme. Takhle opakujeme několikrát, dokud není rýže měkká. Rýže se vaří různě dlouho, ochutnávejte, zrnka by měla být pořád celistvá, ale ne tvrdá. Na konci s tekutinou opatrně, abyste měli krásnou krémovou konzistenci. Ani sušenku, ani polévku. Vmíchejte kousek másla, je-li třeba a sýr.
Dýňová polévka 2.0 - voňavější než kdy dřív - když už je tu období, kdy se hokkaido koulejí ze všech stran, určitě zkuste moji novou, jednodušší a all vegan verzi.
Ingredience cca 5 porcí:
- 4 malé cibule - 300g kostek
- hrst mrkve - 200g koleček
- kus dýně - půlkilíčko kousků
- 3 stroužky česneku
- zázvor - nastrouhat a šťávu vyždímat v ruce - zbytek zalít na čaj
Na oleji osmažíme cibuli, přihodíme mrkev, dýni a česnek, osolíme/opepříme/opaprikujeme a podlijeme vodou do potopení zeleniny. Vaříme do změknutí. Tyčákem rozmixujeme, nalijeme dle chuti citrón a zázvorovou šťávu, doléváme vodu a dochucujeme do požadovaného efektu, zázvor by měl být znatelný.
Na pražený sezam se solí neboli japonské gomasio je šikovná miska aka hmoždíř suribachi s dřevěným tloukem surikogi. Osobně ji používám i na pepř, pesto a podobné. Zhruba na 100g opraženého sezamu použijte 1-2 špetky soli a ještě za tepla uhmožděte. Nemusí být všechna semínka na padrť. Až po vychladnutí skladujte v zavřené nádobě v ledničce a používejte jako dochucovadlo.
Celé to je skvělé se stálicí mojí kuchyně - domácí focacciou. Na půl kostky droždí, 400ml vody a půlkilo hladké mouky. Plus dobrý olivový olej a mořskou hrubou sůl.
Dnešní recept je pro všechny lilkofily. Obzvláště pro ty z vás, kdo můžete tuhle vejci podobnou zeleninu (anglicky eggplant - můj oblíbený název) v orientálních úpravách.
Z jednoho menšího lilku cca 8 porcí - příprava už nemůže být jednodušší:
Stačí lilek nakrájet podélně na půlcentimetrové plátky, potřít (mašlovackou idealně) olivovým olejem, kapkou citronové šťávy a osolit. Pečeme na pečicím papíru zhruba 15 minut na 180 stupňů.
Náplň - na jeden závitek jí stačí polévková lžíce - zbytek schovejte jako pomazánku:
Několik /třeba šest/ lžic měkkého tvarohu, jogurt nebo smetanu na zjemnění, menší jarní cibulku, stroužek česneku, snítku listové petrželky a sůl smíchat do tužší konzistence. Prostě aby to nevyteklo. Ochutnat, připadně doladit lžičkou medu, čerstvým pepřem, citrónem, tak aby to mělo říz!
Pak už jen upečené a vychladlé lilky potřeme a rolujeme a rolujeme a rolujeme @@@!
Znáte to, honí vás mlsná na něco kyselého, máte třeba nedejbože kocovinu nebo jste těhotní, a kdo by se v jednom kuse ládoval okurkami, že!
Tady máte něco mnohem sofistikovanějšího a přitom to zvládne bleskově i rozespalá mátoha jako já.
Můžete si jich udělat víc a uskladnit do lednice pro nenadálé návštěvníky nebo hladové záchvaty!
Pro jednoho hladového nebo dva na zobání:
- 200g čerstvých žampionů či jiných tvrdších hub /taky funguje s cuketou
- deci oblíbeného suchého bílého vína
- 2-3 stroužky česneku
- tymián a listová petržel
- vinný/rýžový ocet/citrónová šťáva
- sůl, pepř, olej
Rozehřejeme olej v hrnci, přihodíme houby, zakápneme octem/citrónem, čímž neztmavnou a průběžně restujeme. POZOR, přilévání čehokoliv do oleje způsobuje zuřivé prskání! Osolíme a opepříme a přilijeme víno. V této fázi koukáme do hrnce pouze v případě, kdy se chcete nadýchat vypařujícího se alkoholu, tak si radši pusťte digestoř. Přidejte česnek a bylinky a nechte vyvařit tak, aby na dně zbylo jen trocha šťávy. Čerstvá bagetka je ideální.
Dneska mám pro vás něco velice rychlého, ale TAK chutného!
Těstoviny
- čím zohýbanější tvar, tím lépe se na ně pesto nachytá - třeba fusilli, rotini, mašle (farfalle) nebo krásná ouška (orecchiette)
- voda a sůl
Pesto
- ořechy kešu - fajn je předtím namočit
- bazalka
- máta - volitelná a stačí trochu
- olivový olej
- česnek
- citrón
- sůl, pepř
- sýr - volitelný, doporučuju nějaký výrazný, tvrdší, třeba Pecorino!
Mixér nebo hmoždíř?
Jde obojí, původně jsem chtěla pesto udělat ve svojí drtící misce suribachi, ale po tom co jsme se totálně splavení vyšplhali s Františkem ze sobotních trhů na náplavce /tam krásně vše potřebné nakoupíte/ do kopce na Vyšehrad, tak jsem z taktických důvodů dělání co nejméně pohybů v tom vedru zvolila mixér. Beztak jsme pesto snědli dřív, než by jen mohlo pomyslet na nějaké oxidování.
Přesné míry neuvádím, to všichni zvládnete, každopádně je prima napřed ty tvrdší věci a následně přidávat olej, trochu citrónu (dodá tomu svěží šmrnc)... a prostě ochutnávejte.
Pak už jen smíchejte dohromady pesto s pastou a vychutnejte si každičkej kousek. Z čeho je Vaše oblíbené pesto? Podělte se se mnou v komentářích.
Čau, všichni příznivci skvělý hlasitý hudby, středověkejch hradů a dobrýho jídla! A nejlépe všeho najednou. Z hradu jsem si odvezla asi milion zážitků a pocitů a skoro nevím, co dřív. Takže bych to vzala nějak v bodech, co dostalo mě osobně nejvíc:
- pomáhaly mi vařit dvě skvělý holky, Marťa s Lenkou, kterým jsem to v pátek mohla bez starostí přenechat, což se občas i dělo, když mě poslaly pro nějaký ingredience do naší externí kuchyňky a já během cesty potkávala furt nějaký hudební kámoše, s kterýma jsem musela prohodit slovo, vypít něco.... takže jsem tam pak došla a říkám si "sakrapísek, co jsem to měla přinýst!"
- lidi jedli asi tak dvakrát víc a rychleji než jsem předpokládala, což bylo drsný, ale aspoň teď vím, jak bych to pro příště vylepšila - pro mě SUPR zkušenost. Díky!!!
- naprosto DOKONALÁ péče Adama - odvoz, starost jestli máme všechno, druhej den dokoupení věcí a ták, prostě chlap na správným místě
- vůbec všichni SR klucí sou boží
- koncentrace skvělejch hudebních těles na mým nejoblíbenějším místě na světě ... jsem totiž na hradě prováděla a bydlela, hehe
- druhej den, jak se muselo brutálně dovařovat, tak se mi zničil /upadlo ucho/ můj milovanej papiňák, přišla jsem o nějakou čočku, co skončila na zemi, a dostala dvě elektrický rány od lednice /později jsem se od Kafe Kafka, co mi půjčili skvělej hrnec, dozvěděla, že jim tam pořád něco probíjí ---holt středověký jističe!/, to mě trochu rozhodilo, tak jsem měla nějakej smutně/vyplašenej výraz přesně do doby, než si daly kapely ten den první jídla a přidávaly si, tak to mě zase zeštastnilo
- v sobotu mi jentak pomáhala Verča a František - Bůhvámžehnej!
- můj záměr, že si domů nic nepovezu, se téměř splnil. Až na trochu cibule... Ovšem když jsem v makru kupovala ten pytel s 25 kilogramy, tak se František tvářil, že jsem se asi zbláznila, sic!
Dala bych si to nejraději ještě jednou!
Recept na cibulačku i s videopozvánkou tady - Cibulačka s pozvánkou - recept na ragú dodám!
Když si na něco důležitýho vzpomenu později, dopíšu, kdybyste mi chtěli nechat svý dojmy, udělejte tak prosím v komentářích. Díky!
Je to jednoduchý, je to rychlý, a hlavně jsou k sežrání - tak tady máte tyhle karboše, který vypadaj trochu jak hovězí, za což může.... áááá, modří už vědí - řepa!
Takže na plech, dejme tomu 12 - 14 placek, je potřeba:
400g vařené čočky /měla jsem klasickou zelenou
200g řepy - najemno nastrouhat
200g mrkve - najemno nastrouhat
100g cibule - malé kostičky
listová petržel - nasekat - množství libovolné
uvařená rýže nebo namočené ovesné vločky
česnek - libovolně
..hezky se s tím pomazlete, ruce jsou nejlepší!
sojová omáčka, sůl, pepř, dijonská hořčice
volitelné: pikatní omáčka/sambal oelek/chilli, majoránka, rozmarýn a jiné dobré koření, záleží také, jak moc pikatní je chcete mít
Postup je následovný - čočku můžete mixnout, já ji měla uvařenou hodně doměkka, tak jsem nemixovala, jelikož jsem nedávno mixér zabila na oříškách, přidáte nastrouhanou a najemno nakrájenou zeleninu, koření - dle chuti prosím - tohle narozdíl od syrovýho masa můžete ochutnávat bez nějakejch obav.
Jestli máte hořčici hodně pálivou, tak s ní opatrně. Dala jsem pár lžic uvařené rýže, která mi zbyla a krásně mi to těsto drželo pohromadě - můžete dát třeba vločky, ale asi by to šlo i bez ničeho.
......a tady konečnej karboš!
A pak pečte - nebo smažte na oleji - dle vaší trouby, na olejem vytřeném plechu či pečícím papíru - musím říct, že mě překvapilo, že se pekly docela dlouho na hodně stupňů. V podobných receptech jsem většinou našla kolem 40 minut na 150 až 200 stupňů. A k tomu? Třeba nějakou dobrou bramborovou kaši!
Jaký karbanátky máte nejradši Vy? Podělte se se mnou v komentářích.
Dneska mám obří radost a to hned ze dvou věcí. Zaprvé jsem se rozhodla po stopadesáti letech znovu vypustit do světa něco, co bych mohla jíst bez legrace každej den. A zadruhé vás chci pozvat na jeden z nejlepších hudebních festivalů, který letos oslavuje desáté výročí (!), odehrává se na mém nejoblíbenějším hradě Točník (!!) a bude tam za 2 dny na 2 stageích dohromady 16 (!!!) kapel. SILVER ROCKET SUMMER SUMMA!
Nic takovýho už třeba nikdy nebude. A ještě ke všemu tam budu spolu s dalšími partičkami krmit vaše vznešené posluchačské hladové krky. Natočila jsem k tomu youtube pozvánku:
Během následujících dní sem budou přibývat recepty, který teď testuju pro použití ve větším měřítku. Prvním je CIBULAČKA:
Za vzor jsem si pro tuhle polívku vzala tradiční francouzkou la soupe à l'oignon.
A teď jsou dvě možnosti - cibulový základ na másle (tradice, rozuměj) a nebo olej (za což by nám mohli Francouzi vyhlásit válku, hehe). Zkusila jsem obě a rozdíl cítit je, ovšem pro potřeby SRSS bude tahle kráska veganská!
2 litry zeleninového vývaru (v nejhorším případě nějakou dobrou kostku)
sůl, pepř
Připravit hrnec, vařečku, nůž - pozor! - zpěv do odposlechů víc - A jedeme!
Cibuli na půlměsíčky začneme dělat na oleji, napřed klidně na větší teplotu, ale míchat, a když trochu změkne, tak plamen zmírníme a dusíme a dusíme. Dusíme třeba hodinu za občasného míchání. Měla by mít tmavou hnědou barvu a rozpadat se. Taky krásně zesládne. Když uznáme cíbu použitelnou, přihodíme koření. Deglazujeme /odlepíme trochu přichycenou cibulku ode dna/ vinným octem a přilejeme víno. Necháme odpařit alkohol. V tuhle chvíli se vám možná bude chtít plakat znovu (poprvé možná při krájení cibule), protože z kila cibule zbývá jakási minimální hmota na dně hrnce. Zachovejte klid!
Hmotu zasypte moukou, orestujte a po chvíli přilejte vývar.
Povařte, dochuťte, případně zasypte dobrým sýrem, krutonky, čerstvou bylinkou.... a pořádně si pošmákněte.
Kdo milujete cibulačku? Vaříte ji? Uvaříte ji? Uvidíme se u stánku? Co byste ocenili na fesťáku za dlabanec?
Dnešní zahřívací slunečné jídlo je jako stvořené pro šedivé lednové dny. A ještě ke všemu je ultrajednoduché!
Jáhly (250g) se spaří (předejde se tak jejich možné hořkosti), smíchají se v poměru 2 : 1
s červenou čočkou a dáme vařit se solí. Mají tendenci se chytat na dno hrnce, tudíž na to mrkejte. Později do uvařené kaše nastrouháme zhruba půlku uzeného tofu a půlku plechovky kukuřice /ta není nutná, ale udělá tam novou chrumkavou texturu.
Do trouby dáme péci na centimetrové hranolky nakrájenou řepu, centrimetrové kostky cibule a centimetrové měsíčky dýně. Ty predem můžem vymáchat v oleji se solí, pepřem, a oblíbeným kořením /u nás to byla dobromysl alias oregáno.
František se vyjádřil, když si dával druhý den k snídani, že ta kaše chutná jako míchaná vajíčka :) Takže si můžete i udělat trochu netradiční snídani. Jáhly, což je vlastně loupané proso, jsou prý jednou z nejvyváženějších obilovin.
Vaříte doma jáhly? Děláte někdo třeba nějaké knedlíčky, placičky? Podělte se se mnou v komentářích :)
V poslední době jsem si velice oblíbila tento vegan friendly (když nepoužijete sýr na posypání jako já) recept na boloňské špagátky. A jelikož jsem se chtěla naučit v jednom prográmku na prezentace, tak jsem to skloubila dohromady :)